„Halleluja“, volají jedni, „To snad ne“, oponují druzí, „Už bylo na čase“, přidávají se čtvrtí (třetí
raději mlčí). Ano, DJ Feda vol. 13 je závěrečným dílkem skládanky, poslední puzzlí v jedinečném
obrazu hudebního světa DJ Fedi. Po jedno desetiletí pod jeho taktovkou vznikaly pestré hudební
výběry, při jejichž poslechu se odehrávaly okamžiky plné štěstí i lokální tragédie se slzami, krví a
amputovanými končetinami.
Takže jsme na konci jedné dekády, která přinesla přes dvě stovky skladeb na celkem třinácti
kompaktních discích (původní záměr byl pekelných 666 – z něj ovšem – na doporučení Františka
Janečka – sešlo). Poslední výběr svojí uceleností navazuje na DJF 9 a ve svém sdělení je zase o
něco naléhavější, o něco křehčí a stále s neuchopitelným vnitřním poselstvím.
V čem tedy spočívá síla tohoto výběru? Nejenom v samotných, žánrově pestrých skladbách, dobou svého vzniku přesahující dvacet let, ale i v jejich intuitivním řazení, vytvářejícím jakýsi fiktivní příběh, dějovou linku, která má svůj začátek, mezihru, dialogy, zvraty a nemůže samozřejmě chybět velké finále. Takže nepřeskakujte jednotlivé skladby a nechejte se unášet na vlnách třináctého, definitivně posledního, výběru DJ Fedi.
Začínáme dvacet let starou údernou skladbou s mezirefrénem Jihad is coming, po které se
atmosféra notně zatemní typickými Massive Attack, aby se poté děj zklidnil jazzovými motivy
Groove Armady. Nasamplovaný hlas Jima Morrisona v nekonečné Bird of Prey dává tušit dějový
zvrat a ten vskutku přichází – melodická Over v podání GusGus. Na ty plynule navazuje
Pendulum a podmanivá Hold Your Color a následují věčně pochybující Notwist.
Tuzemskou stopu na tomto „soundtracku“ zanechávají Dorian´s Gray Prostitutes se skladbou
neoriginální až epigonskou v takovém poměru, že ji nemůžete dostat z uší. Podobně je na tom
další český zástupce Phosgene Girls – přijde vám to podvědomé, ale stejně podlehnete…
Neklid do děje vrací nervózně pulsující skladba Bring Me Back a Dog. Následuje trojice Tricky,
Stereo MC´s7 a Faithless, kteří v lehkém tanečním rytmu dají chvíli zapomenout na negativní
emoce. Ale opravdu jen na chvíli, protože na scénu vtrhnou Prodigy – You gotta push it! Po nich
je najednou prázdno, krajina po bitvě v podání Underworld.
Ale je to opravdu konec? V pozadí se jakoby již míhaly titulky, ale nás čeká ještě jeden zvrat, optimistické uvolnění, Close Your Eyes. Není to jen sen? Am I Kidding?
- cassandra complex – nightfall (over ec) (1990)
- massive attack – girl i love you (2010)
- groove armada – dusk you & me (1999)
- fatboy slim – sunset (bird of prey) (2000)
- gusgus – over (2011)
- pendulum – hold your color (2005)
- notwist – gravity (2008)
- dorian gray’s prostitutes – under the roofs of the berlin (2008)
- phosgene girls – bad time shema (2017)
- iamx – bring me back a dog (2006)
- tricky – antimatter (2003)
- stereo mc’s – black gold (2008)
- faithless – hope and glory (2006)
- prodigy – hotride (2004)
- underworld – trim (2002)
- chemical brothers – close your eyes (2005)
- imogen heap – kidding (1999)