[12.09.2006 – Petr Pražák – Duatlon – Přečteno 3316×; Mountainbike.cz]
Rozlohou nevelká vesnice Kytlice se v posledních letech dostala do podvědomí nejen příznivců hudby, ale i sportu. Zatímco na letním hudebním festivalu bylo možno slyšet produkci Divokého Billa či Levellers, na 5. ročníku terénního Moira-X duatlonu (5 km běh – 18 km bike a 3 km běh) se éterem rozléhalo funění a sípání duatletů:-)
Na start se za krásného babílétovského počasí postavilo 45 jednotlivců a 9 štafet, aby si společně mohli užít závodu vprostřed krásné scenérie Lužických hor. Oproti loňsku se na trati nic nezměnilo, jen přibyl Open závod pro „příchozí“ (3 km běh – 9 km bike – 0,5 km běh). O měření času se opět starala firma Sportis se svou osvědčenou čipovou technologií.
V úvodním běhu se hned trojice mužů a jedna štafeta dostala pod osmnáctiminutovou hranici, což se nám příležitostným běžcům jeví jako nepochopitelné :-) Naproti tomu v bikové části se loňskému vítězi Tomáši Jiránkovi přiblížily pouze štafety (ztráta 3 min.) a to letos zmizely z dlouhého sjezdu šotolinové muldičky.
Pro mě osobně je Moira-X duatlon prestižní záležitostí, nejenže jsem se účastnil letos už počtvrté, ale navíc jsem chtěl dosáhnout na metu nejvyšší – zisku titulu mistr Libereckého kraje v kategorii 30-39 let. To by tu ovšem nesměly být dvě ale… jedním z nich byl MTB maraton Babí léto, kde jsem si den předtím odkroutil 88 km (stejně jako v Kytlici startující Ivča Loubková, Aleš Verba a Petr Pivrnec) a netušil jsem jak do druhého dne zregeneruju. Tím druhým „ale“ byl Jarda Jíra, který mi chtěl oplatit loňskou porážku.
Nakonec jsem se v neděli před startem cítil docela dobře (pár osvědčených strečinkových cviků hned po dojezdu Babího léta nedovolilo svalům zatuhnout) a tak jsem jen čekal, jak dopadne běh, jelikož za poslední tři měsíce jsem naběhal pouze asi 60 km, a to spíše jen aby běžecké svaly nezakrněly.
První výběh krátce po startu byl šílený, snažil jsem se držet Jardy a až na kopci po 500 metrech jsem popadnul dech. Na otočce na 4,5 km jsem ztrácel cca půl minuty, což bylo dle plánu a po přechodu na kolo jsem doufal v rychlé smazání ztráty.
V asfaltovém výjezdu, v jehož nejprudší části jsem nasadil kašpárka, se na mě dotáhl Petr Charouzek a Marek Bušek, za jehož zády jsme se pak notnou chvíli vezli. V půlce trasy, v rychlé vlnité části, jsme trochu střídali – já do kopce, Marek z kopce. Na dosah před námi se ve žlutém dresu pohyboval Jarda Jíra. Nicméně docvaknout se ho v prvním kole nepodařilo. A to ani v jednom z mála bahnito-terénním úseku. Nakonec jsem šel před něj v asfaltovém klesání při nájezdu do druhého kola.
Následné prudké stoupání jsem se snažil odjet co nejdéle na těžší převod, v domnění, že ty klíšťata:-) za mnou utrhnu, ale nevyšlo to. Nahoře jsme jeli ve skupince asi 3–4, ale neotáčel jsem se a snažil se skupinku roztrhat, resp. je trochu utavit, jelikož bylo jasné, že v běhu na Jardu stačit nebudu. Bohužel všichni všechny nástupy ustáli a až v šotolinovém sjezdu jsem trochu poodjel.
A tak jedinými, kdo byli v závěrečném běhu utaveni jsem byl já s Petrem Charouzkem. Jarda Jíra se přede mě dostal v takovém traverzovitém výběhu, který byl spíše výšlapem a definitivně se vzdálil. Na jeho dostižení jsem rezignoval a kontroloval si aspoň zadní pozice, odkud marně útočil Petr Charouzek.
Nakonec z toho bylo oproti loňsku zlepšení o 3:20 min., celkové osmé místo a stříbrná medaile v kategorii přeboru Libereckého kraje (pokud tento článek čte kupec olympijské medaile Lukáše Pollerta, můžeme jednat i o té mé stříbrné, neméně hodnotné:-)
Letos to v Kytlici byla opět velice pohodová akce. Počasí se vyvedlo, účast slušná. Pro doplnění – ve štafetách zaslouženě zvítězila dvojice Podroužek – Verba hájící barvy Mountainbike.cz a ve všech vyhlašovaných ženských kategoriích (celkové pořadí, mistrovství Libereckého kraje a pohár Cyklorenovy) dominovalo „Loubkové divadlo“ – jak poznamenal vtipný moderátor (tedy Ivča a Katka Loubkovic).
Autor článku: Petr Pražák
Autor fotografií je Tomáš Koudelka a Mountainbike.cz